Původní obec Ebmeth - Rovná stávala kousek níž pod současnou "socialistickou" Rovnou. Byla takříkajíc "za větrem", na rozdíl od své současné jmenovkyně.
Název, jenž se vyvinul z původního Ebnode s polohou obce úzce souvisí. Z němčiny ho lze přeložit jako Rovná (na rovině), což také udělaly úřady v roce 1947, kdy padlo rozhodnutí o jeho počeštění. Neuspěla tak navrhovaná Plánice, která se nejvíc zamlouvala Ústřednímu výboru strany.
První písemná zpráva pochází z roku 1370. Obec je podobně jako spousta okolních uvedena v seznamu leuchtenberských lén.
V roce 1785 bylo v Ebenově, jak se obci také říkalo, evidováno 52 domů. Ves však neměla vlastní svatostánek, proto patřila farností k bývalému Vranovu.
Zhruba o padesát let později již zde stálo 87 chalup s 687 obyvateli, živícími se převážně prací v zemědělství, nebo hornickou činností v nedalekém olověném dole nazvaném Filip Jakub a Jan Baptista. Jeho majitelem byl Georg Hahn z Horního Slavkova a nacházel se poblíž osady Bystřina.
V roce 1840 zde bylo evidováno 531 obyvatel v 73 domech, na konci 19. století už to bylo 82 domů. Svého maximálního růstu dosáhl Ebmeth v roce 1900, kdy zde stálo 91 domů, ve kterých žilo 461 obyvatel.
Úbytek počtu obyvatel souvisel především s odlehlostí obce a s ní spojeným stěhováním lidí za prací, do nově otevíraných uhelných šachet poblíž Falknova. Přes tento úbytek to byl právě přelom devatenáctého a dvacátého století, kdy došlo k největšímu rozvoji spolkové činnosti. V Rovné vznikl spolek dobrovolných hasičů, pěvecký spolek, fungovala zde škola a také hospoda.
Dvacáté století, ovlivněné dvěma světovými válkami, již mnoho radostných událostí do místních dějin nepřineslo. Obětem 1. světové války byl v roce 1927 vybudován pomník nedaleko kapličky, v roce 1930 je v obci evidováno již jen 74 domů a 348 obyvatel.
Počátek konce původní Rovné však způsobila druhá světová válka a následný odsun obyvatel německého původu.
Začleněním obce do VVP (vojenský výcvikový prostor) Prameny rok po válce bylo pro původní Rovnou konečným ortelem. Většina domů byla za vlády armády pobořena, zbytek vzal za své v padesátých letech při akci "Úklid pohraničí".
Počátkem šedesátých let začala výstavba nové modelové socialistické vesnice Rovná.
 

Nepřipravený návštěvník horské obce Rovná, bude pravděpodobně nad zážitkem, který mu poskytne pohled na tuto první socialistickou vesnici, udiveně kroutit hlavou. Panelákov postavený na náhorní plošině Slavkovského lesa, kde se vítr prohání i když se jinde nehne ani lísteček, působí opravdu podivně. Vše je ale třeba brát v historických souvislostech, i když ne vždy je to lehce pochopitelné.
O výstavbě "socialistické vesnice" se začalo uvažovat už v 50. letech, za éry Vojenských statků, obhospodařujících tuto oblast pro VVP Prameny. Soudruzi si tehdy nechali vypracovat podrobnou studii na přestavbu Kostelní Břízy, ve střediskovou obec socialistického typu. Místní Národní Výbor o výstavbu, která zahrnovala nejenom velké zemědělské objekty, ale také příslušnou občanskou vybavenost (byty, školu, školku, jesle, obchodní dům a také zdravotní a sportovní areál) velmi stál, a tak nesl s nelibostí, když nejvyšší státní a stranické orgány rozhodly, že projekt zrealizují na nedaleké Rovné. Všem, znalým místních poměrů, přitom bylo ihned jasné, že místo, které si ti, kteří poroučeli větru dešti vybrali, nebude asi to pravé ořechové. Na tyto názory ale nebyl brán zřetel, a tak se počátkem šedesátých let začalo stavět.
Od 1. 1. 1969 začal na Rovné fungovat Místní národní výbor.
Zajímavostí je, že už v roce 1975 bylo ve stranickém materiálu kritizováno umístění socialistické vesnice. Architekti se podle tohoto dokumentu měli poučit a vystavět Rovnou na místě původní Rovné (Ebmeth), která ležela v údolí směrem k Bystřině, takže byla chráněna před větrem a nepohodami.
Socialistická vesnice Rovná byla vybudována podle sovětského vzoru, jako účelová ves pro pracovníky v zemědělství podle hesla: "Společně pracovat, společně bydlet, společně se bavit !" Kromě paneláků bylo vystavěno také středisko občanské vybavenosti s typickými obřími průchody (v tom proskleném měla být údajně zimní zahrada), kde do dnešních dnů přežily školní jídelna, kinosál, prodejna Jednoty (dnes COOP) a restaurace.
Protože "panelákoví Jezedáci" dostávali deputát, přistavěli k panelákům prasečí chlívky a začali v nich chovat pašíky. Snad právě proto jí byl v 70. létech udělen titul "Ukázková vesnice". Z dnešního pohledu vypadá tato "pocta" jako odpustek za to, že soudruzi prostě někde udělali chybu.
V současnosti bydlí na Rovné 575 obyvatel a podle místního starosty : "Kdo měl peníze, tak šel pryč." Většina tak přežívá na sociálních dávkách.
Ke cti Rovné přičtěme rozhodně fungující a výborně zásobený obchod s potravinami a otevřenou restauraci. Tato zařízení ocení kromě místních v létě zejména cyklisté a v zimě běžkaři. Rovná se totiž od zimní sezóny 2005/2006 stala významným bodem lyžařských běžkařských okruhů nad Březovou. A věřte, že možností občerstvit se, není v těchto končinách zrovna nazbyt !

V roce 2002 získala obec Rovná výroční cenu Euregia Egrensis za podporu česko - německých vztahů. Prestižní ocenění bylo uděleno za pořádání pravidelných setkání lidí z venkovských oblastí pohraničí, na kterých Rovná spolupracuje s katolickými společenstvími z německé strany hranice.

Vývoj počtu domů a obyvatel:

Dobová pohlednice z 20.let 20. století	Hostinec	Zbytky usedlosti u příjezdové silnice

kliknutím na obrázek si fotografii zvětšíte